Cesty

Jsou cesty dopředu i zpátky cesty jsou,
vedou hlavní branou, ale i zadní brankou jdou.
Jsou cesty na sever i k jihu cesty jdou,
od pólu k rovníku neznámou krajinou.

Cesty jou jako lidi, víš každá jiná je,
po jedné dá se jít, po té druhé ale ne.
Jak slunce otvírá svou náruč dokořán,
po cestě musíš jít nemůžeš být sám.

Rf: Cesta tvá, když začíná barvu slunce má,
ta poslední rychle přichází, příchť noci má.
Celý den a dlouhou noc v Tobě přežívá,
spoutaná vždy oddaná se vysmívá.

Po cestě první já půjdu a rád,
jak jabloň rozkvetlá voní celý sad.
Po cestě druhý pak co nevede zpět,
jde každý sám tam živých končí svět.